Cyklus článků „Kompost v zemědělské praxi“:
Kompost na půdách erozně ohrožených.
Ing. Barbora Badalíková, Zemědělský výzkum s.r.o., Troubsko
Využití zbytkové hmoty rostlinného původu ve formě kompostu je jednou z možností zlepšování půdní úrodnosti. Komposty lze uplatnit pro rekultivaci antropogenně poškozených ploch v zemědělské krajině, při půdoochranných technologiích nebo jako náhradu chybějící organické hmoty v půdě. Je tak možno eliminovat negativní vlivy související s odnosem půdy a tím živin, s úbytkem půdní vláhy a dalšími nežádoucími dopady na půdu a krajinu. Pravidelné dodávání organické hmoty do půdy formou kompostu je jedním z faktorů stabilizujících půdní vlastnosti, což vede ke zlepšení strukturního stavu půdy. Tím se přispívá ke snížení zhutnění půd, zvýšení infiltrační a retenční schopnosti půdy, zvyšování odolnosti půdy proti vysychání půdy a také k eliminaci vodní eroze při pěstování kukuřice na svahu.
Uvedené výsledky z pětiletého projektu ukazují na prospěšnost aplikace kompostu nejen z hlediska fyzikálních, ale i chemických vlastností půdy.
Na experimentální ploše ve Velešovicích okr. Vyškov – společnosti Rakovec, a.s. probíhal pokus v letech 2012 – 2016 s různými dávkami zapravení kompostu do půdy.
Varianty pokusu: Varianta 1: kontrola - bez kompostu, na jaře setí kukuřice, Varianta 2: na podzim zapravení kompostu 20 t / ha, na jaře setí kukuřice, Varianta 3: na podzim zapravení kompostu 40 t / ha, na jaře setí kukuřice
Byly hodnoceny fyzikální vlastnosti půdy dle Kopeckého válečků – z nichž nejdůležitější je zjištění objemové hmotnosti redukované (Graf 1) – čili utužení půdy, dále vodostálosti půdních agregátů (Graf 2) – což je schopnost půdy odolávat změnám půdní struktury a vyrovnávat se s různými extrémními podmínkami. Dále byla hodnocena infiltrační schopnost půdy (tab.1), průběžně změny chemických vlastností půdy, hlavně obsah Cox (Graf 3) a celkového dusíku (Graf 4). Současně byl sledován smyv půdy při vodní erozi.
Obsah živin v kompostu:
Ukazatel |
dusík |
fosfor |
draslík |
spalitelé látky |
sušina |
C:N |
pH |
% v sušině |
g/kg v sušině |
g/kg v sušině |
% v sušině |
% |
|||
min |
1,50 |
3,48 |
9,97 |
68,7 |
23,59 |
16 |
7,32 |
max |
2,55 |
5,50 |
24,7 |
85,2 |
53,89 |
25 |
9,05 |
průměr |
1,95 |
4,75 |
16,52 |
76,56 |
33,28 |
20 |
8,35 |
Vybrané výsledky
Graf 1: Objemová hmotnost red. – utužení půdy – Velešovice,2013-2016
Graf 2: Vodostálost půdních agregátů – Velešovice, 2013 – 2016
- 1: Infiltrační schopnost půdy převedená na hydraulickou nenasycenou vodivost (mm/min.)
Legenda: A - počátek vegetace, B - konec vegetace
Graf 3: Obsah Cox – Velešovice, 2013 – 2016 Graf 4: Obsah N – Velešovice, 2013 - 2016
Závěr
Zjištěné výsledky definují pozitivní význam zapravení kompostu u sledovaných vlastností půdy. Zapravením kompostu došlo ke snížení utužení půdy a tím dochází ke zvýšení její pórovitosti a zlepšení kapilární kapacity, zlepšení vodostálosti půdních agregátů, čímž se zlepšuje odolnost půdní struktury. Z chemických vlastností se zvýšil obsah organického uhlíku (humusu) a obsah celkového dusíku. Ke smyvu půdy došlo 2x u varianty kontrolní bez zapravení kompostu v roce 2013 a jednou v roce 2014. U varianty s nižší dávkou kompostu došlo 1x ke smyvu půdy a u varianty s vyšší dávkou kompostu ani jednou ve sledovaném období.
Výsledky řešení jsou součástí výzkumného projektu NAZV - KUS č. QJ1210263, financované MZe ČR.